|
|
Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné výtvarné edukaci
Nováčková, Marie ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Marie Nováčková Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné edukaci. Práce sleduje cameru obscuru jako jedinečné médium pro uměleckou práci, popisuje její podoby v kulturně-historickém kontextu se zaměřením na současnou vizuální kulturu a pinhole fotografii. Dírková kamera je považována za nástroj pro uměleckou práci, který může podléhat tvůrci, spolupracovat s ním či být autorsky autonomní. Tyto teoretické poznatky jsou reflektovány v koncepci edukačního programu, který se zaměřuje na spojení poznávání vývoje fotografických zobrazení a vlastního vnímání jejich příběhů. Příběh a fotografování dírkovou kamerou je těžištěm i praktické části, kterou je komiks vytvořený pomocí fotografií z pinhole kamery, jehož děj je podpořen kresbou. Komiks se jmenuje Hráč na havrany a je členěn jako Bachova skladba Toccata a fuga d-moll. Klíčová slova: analogová fotografie, camera obscura, dírková kamera, výtvarná výchova, vizuální kultura, experiment, komiks
|
|
|
Komiksy časopisu Ohníček v letech 1968-1971: sémiotická analýza
Řezníková, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá žánrem komiksu v časopise Ohníček v počátečním období normalizace: jeho vztahem ke světovým trendům, cílovou čtenářskou skupinou, mytologickými a ideologickými strukturami a způsobem vizuálního vyjádření. Jádrem práce je podrobná analýza jedenácti komiksů, které vycházely v Ohníčku v letech 1968-71 (ročníky 19-21). Na úrovni žánru se komiksy v Ohníčku výrazně přiblížily dobrodružným příběhům, které se těšily na přelomu let šedesátých a sedmdesátých velké popularitě, zároveň se ale původně "dospělý" výtvarný výraz značně přizpůsobil dětskému čtenáři. Tři z analyzovaných komiksů reprezentují komiksový seriál, kde epizody v jednotlivých číslech časopisu jsou vzájemně pevně provázány dobrodružnou narativní linií. Zbylých osm má charakter stripu, typově odpovídá gagu nebo bajce. U každého z komiksů je sledován jazyk, výtvarná stránka, způsob, jakým je artikulován děj, a distinktivní znaky, které titul odlišují jak od ostatních komiksů v listu, tak od žánrové klasiky. Jak grafická podoba komiksů, tak jejich narativní linie jsou ovlivněny faktem, že Ohníček je určen dětským čtenářům. Závěrem analýzy jsou obecná schémata týkající se typu hrdiny a podoby fikčního světa v závislosti na narativním typu a srovnání české komiksové tradice s podobou, k jaké žánr dospěl v evropském a americkém...
|
|
|
Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné výtvarné edukaci
Nováčková, Marie ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Marie Nováčková Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné edukaci. Práce sleduje cameru obscuru jako jedinečné médium pro uměleckou práci, popisuje její podoby v kulturně-historickém kontextu se zaměřením na současnou vizuální kulturu a pinhole fotografii. Dírková kamera je považována za nástroj pro uměleckou práci, který může podléhat tvůrci, spolupracovat s ním či být autorsky autonomní. Tyto teoretické poznatky jsou reflektovány v koncepci edukačního programu, který se zaměřuje na spojení poznávání vývoje fotografických zobrazení a vlastního vnímání jejich příběhů. Příběh a fotografování dírkovou kamerou je těžištěm i praktické části, kterou je komiks vytvořený pomocí fotografií z pinhole kamery, jehož děj je podpořen kresbou. Komiks se jmenuje Hráč na havrany a je členěn jako Bachova skladba Toccata a fuga d-moll. Klíčová slova: analogová fotografie, camera obscura, dírková kamera, výtvarná výchova, vizuální kultura, experiment, komiks
|
|
|
Obraz novináře napříč komiksovou tvorbou
Suchá, Helena ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře napříč komiksovou tvorbou se věnuje problematice komiksu jako média s potenciálem vytvářet určité představy o společnosti. Cílem práce je vymezení typologie postav novinářů zobrazovaných v komiksových dílech a následné zodpovězení otázky, zdali tyto komiksové obrazy formují ustálené představy o novinářské profesi. Práce je rozdělena do tří částí: teoretické, historické a analytické. V první části se autor věnuje teoretickému vymezení pojmů z oblasti komiksových a mediálních studií, které úzce souvisí s problematikou této práce (komiks, novinář, stereotypy, interpretace). Druhá kapitola shrnuje historický vývoj komiksové tvorby na jednotlivých kontinentech, zvláštní pozornost pak věnuje svébytnému formování kresleného seriálu v českém prostředí. V hlavní části autor na základě předchozí rešerše analyzuje komiksové postavy novinářů, jež jsou rozděleny do kategorií podle charakteru postav, genderových rozdílů i žánrů konkrétních děl. Výstupem práce je shrnutí poznatků provedené analýzy a z toho vyplývající závěry. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj role a postavení komiksového stripu v českých publicistických (kulturních) časopisech
Drahoňovská, Tereza ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou komiksového stripu v kontextu jeho tradice v České republice, a to hned v několika oblastech. Mapuje vývoj formátu a jeho výskyt v českých periodikách stejně jako postupný rozvoj použití komiksové řeči a různé pohledy na definici stripu. Hlavním cílem této práce je ale zachycení principů fungování spolupráce tvůrce komiksového stripu s redakcí kulturního časopisu, ve kterém strip vychází. Tuto oblast pokrývá vlastní výzkum, který je součástí této práce, a má za cíl popsat motivace, vnímání a postoj vůči zmíněnému formátu z pohledu autora i redakčního pracovníka. Analytická část práce využívá metody případové studie založené na strukturovaných rozhovorech s odpovědnými členy redakce příslušných kulturních časopisů a s tvůrci aktuálně vycházejících komiksových stripů. Výsledky výzkumu ve spojení s popsaným historickým kontextem a širšími souvislostmi problematiky nabízí bližší náhled do současného vnímání komiksového stripu jako formátu.
|
|
|
Komiksy časopisu Ohníček v letech 1968-1971: sémiotická analýza
Řezníková, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá žánrem komiksu v časopise Ohníček v počátečním období normalizace: jeho vztahem ke světovým trendům, cílovou čtenářskou skupinou, mytologickými a ideologickými strukturami a způsobem vizuálního vyjádření. Jádrem práce je podrobná analýza jedenácti komiksů, které vycházely v Ohníčku v letech 1968-71 (ročníky 19-21). Na úrovni žánru se komiksy v Ohníčku výrazně přiblížily dobrodružným příběhům, které se těšily na přelomu let šedesátých a sedmdesátých velké popularitě, zároveň se ale původně "dospělý" výtvarný výraz značně přizpůsobil dětskému čtenáři. Tři z analyzovaných komiksů reprezentují komiksový seriál, kde epizody v jednotlivých číslech časopisu jsou vzájemně pevně provázány dobrodružnou narativní linií. Zbylých osm má charakter stripu, typově odpovídá gagu nebo bajce. U každého z komiksů je sledován jazyk, výtvarná stránka, způsob, jakým je artikulován děj, a distinktivní znaky, které titul odlišují jak od ostatních komiksů v listu, tak od žánrové klasiky. Jak grafická podoba komiksů, tak jejich narativní linie jsou ovlivněny faktem, že Ohníček je určen dětským čtenářům. Závěrem analýzy jsou obecná schémata týkající se typu hrdiny a podoby fikčního světa v závislosti na narativním typu a srovnání české komiksové tradice s podobou, k jaké žánr dospěl v evropském a americkém...
|
host ::
RSS.